Autorské právo | Na počátku výstavby je zpravidla zhotoven architektonický projekt stavby. Může si však investor výstavby s vytvořeným projektem dělat, co se mu zlíbí?
Právní vztahy týkající se vytvořeného architektonického projektu bychom mohli rozdělit do tří oblastí:
1. právní úprava smlouvy o dílo
Architektonický projekt vzniká na základě uzavřené smlouvy o dílo řídící se § 2586 a násl. občanského zákoníku, zejména pak § 2631 až 2635, které se vztahují na dílo s nehmotným výsledkem.
Předmětem uzavřené smlouvy je provést dílo architektem dle zadání investora, který je mu povinen za provedené dílo zaplatit smluvenou cenou.
2. autorskoprávní úprava
Architektonický projekt jakožto dílo vzniklé tvůrčí činností autora podléhá autorskoprávní ochraně ve smyslu § 2 autorského zákona. Architektonické dílo je ostatně v předmětném ustanovení výslovně zmíněno, což má za následek, že jeho autorovi náleží osobnostní a majetková práva k němu.
Investor a architekt by tak v uzavřené smlouvě o dílo neměli zapomínat mj. na to, aby si upravili mezi sebou i vztahy plynoucí z autorskoprávní ochrany díla.
Stěžejním osobnostním právem autora k dílu je jeho nedotknutelnost. Jedině architekt tedy může udělit svolení k jeho změně či jinému zásahu.
Aby však mohl investor dílo jako takové vůbec užít, je nutné, aby mu k tomuto jednání udělil architekt licenci. V tomto případě pak hovoříme o majetkových právech autora díla.
3. právní úprava licenční smlouvy
Smluvní strany smlouvy o dílo by tak měly pamatovat i na tzv. licenční ujednání dle § 2358 a násl. občanského zákoníku.
V licenční smlouvě si pak smluvní strany výslovně dohodnou, jakým způsobem má investor jakožto objednatel právo architektonické dílo užívat, a jaká odměna za toto užití architektovi náleží.
Investoři se mnohdy mylně domnívají, že si s vytvořeným architektonickým návrhem mohou po jeho obdržení dělat co chtějí, tj. že si jej mohou v průběhu výstavby upravovat. Takové jednání je však v rozporu s právními předpisy
Jedním takovým případem se zabýval v minulosti i Nejvyšší soud. Jednalo se o původní architektonický návrh letiště Václava Havla, kdy byl tento později svévolně upraven skupinou dalších architektů. V předmětném sporu soud nakonec dospěl k závěru, že změnou původního projektu došlo k zásahu do osobnostních i majetkových práv původních architektů (srov. usnesení Nejvyššího soud, sp. zn. 30 Cdo 2858/2017).
Změní-li tak investor původní návrh architekta, kupř. co do zvolené fasády, tvaru oken či výměny šikmé střechy za plochou, aniž by si toto smluvní strany výslovně dohodly, dochází k zásahu do jeho autorských práv.
Potřebujete-li právní služby týkající se oblasti autorské právo nebo stavební právo, rád Vám pomůžu.
# Advokát se specializací na autorské právo a stavební právo | Zlín, Praha, online.
