Při provádění díla může nastat situace, kdy zhotovitel není s to dílo řádně a včas dokončit, přestože podstatná část díla již může objednateli sloužit ke svému účelu. Jelikož odstoupením od smlouvy o dílo se ruší závazek od počátku, objednatel stojí často před rozhodnutím, jak v takovém případě právně postupovat.
Dle § 2004 odst. 2 ObčZ platí, že „Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.“
Smyslem předmětného ustanovení je zabránit negativním důsledkům spojeným se zrušením závazku jako celku v případech, kdy může být částečné plnění věřiteli ku prospěchu.
Dle názoru Nejvyššího soudu ovšem dopadá shora citované ustanovení pouze na situaci, kdy je dílo prováděno částečně, tj. dle terminologie občanského zákoníku předáváno po částech, nebo kdy bylo dílo provedeno s vadami. V této spojitosti Nejvyšší soud uvedl následující: „Nedošlo-li (ani) k částečnému provedení díla, neboť dílo nebylo předáno ve smlouvě dohodnutým způsobem (a tedy k částečnému splnění závazku žalobkyně), je aplikace ustanovení
§ 2004 o. z. v projednávané věci vyloučena.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 32 Cdo 3345/2018).
I přesto je však možné v případě, kdy dosud nedošlo k předání díla, odstoupit od smlouvy o dílo částečně, a to postupem předvídaným v § 2593 ObčZ.
Dle § 2593 ObčZ platí, že „Objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.“
Dle Nejvyšší soudu je částečné odstoupení od smlouvy o dílo dále limitováno podmínkou, že je možné k té části plnění zhotovitele, od něhož objednatel odstupuje, přiřadit ve shodě s předchozí projevenou vůlí smluvních stran ekvivalent protiplnění objednatele.
Neboli, dle Nejvyššího soudu: „Odstoupit částečně od smlouvy účinně nelze, pokud nejsou mezi stranami jednotlivá práva a povinnosti vymezeny způsobem, který by podle shodné vůle obou stran umožňoval oddělit jejich určitou část a jednoznačně ji přiřadit k právům a povinnostem zanikajícím nebo přetrvávajícím po částečném odstoupení.“
Dle Nejvyššího soudu musí být současně z odstoupení zřejmé, jaká konkrétní práva a povinnosti ze smlouvy mají zaniknout, a jaká mají přetrvat na dále.
Ze shora uvedených závěrů tak pro objednatele vyplývají zvýšené požadavky na určitost právního jednání spočívajícího v odstoupení od smlouvy, zejména důkladné ocenění dosud neprovedené části díla v souladu se smlouvou o dílo. Jedině tehdy může totiž dle Nejvyššího soudu částečné odstoupení od smlouvy vyvolat zamýšlené účinky.
Otázkou ovšem zůstává, pokud by objednatel předmětné podmínky při odstoupení od smlouvy nesplnil, zda jeho právní jednání nevyvolá žádné právní účinky, nebo bude takové právní jednání posouzeno jako odstoupení od smlouvy o dílo jako celku – v takovém případě by se pak smluvní strany vypořádaly způsobem předvídaným v § 2991 a násl. ObčZ.
V praxi bude nutné dále vyřešit i otázku, od jakého okamžiku počne plynout záruka za jakost vztahující se k části díla, pakliže nedošlo k jeho předání a převzetí způsobem předvídaným smlouvou o dílo.
