Jak již bylo uvedeno v předchozích článcích, s novelou občanského zákoníku došlo k výslovné úpravě smlouvy o digitálním obsahu.
Smluvní strany tak do budoucna již nemusí uzavírat inominátní smlouvu s úpravou jejich práv a povinností, neboť tyto jsou upravena přímo ze zákona.
S novelou občanského zákoníku došlo rovněž k výslovné právní úpravě změny digitálního obsahu.
Zákon totiž výslovně stanoví podmínky, za kterých je možné digitální obsah poskytovatelem změnit, nejedná-li se o změnu nezbytnou pro zachování digitálního obsahu bez vad.
Poskytovatel může v souladu s § 2389q občanského zákoníku digitální obsah změnit,
- je-li to ujednáno ve smlouvě spolu se spravedlivým důvodem pro takovou změnu,
- nevzniknou-li uživateli změnou dodatečné náklady a
- oznámí-li uživateli změnu jasným a srozumitelným způsobem.
Právní úprava rovněž stanoví i upozorňovací povinnost poskytovatele ohledně práva uživatele smlouvu za určitých podmínek vypovědět.
Vzhledem k tomu, že sám poskytovatel ví, že mohou nastat určité případy z technických příčin, doporučuji, aby oprávnění jednostranné změny digitálního obsahu (software) byly výslovně sjednány ve smlouvě s uživatelem.
Potřebujete-li právní službu týkající se obchodních podmínek upravujících užívání aplikace, práva it či práva software, rád Vám pomůžu.
# Právník na obchodní podmínky, software právo, it právo | Zlín, Praha, Brno, online