Darovací smlouva je se své podstaty smlouvou bezúplatnou a ve většině případů dárce od obdarovaného neočekává žádné protiplnění.
To však neznamená, že by obdarovaný nemohl mít vůči dárci v souvislosti s uzavřením darovací smlouvy žádné povinnosti, popř. že by byly účinky darování vázány na splnění určité podmínky či příkazu.
Obecně vzato je každé darování uzavíráno s podmínkou, že se bude obdarovaný chovat vůči dárci slušně.
Dle § 2072 odst. 1 občanského zákoníku totiž platí, že Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit.
§ 2072 odst. 1 občanského zákoníku
V takové situaci zákon výslovně hovoří o právu dárce dar odvolat pro nevděk.
Pokud jde o povinnost obdarovaného k určitému plnění, Nejvyšší soud ČR v jednom ze svých rozhodnutí výslovně konstatoval, že není vyloučeno, aby s darováním byl spojen závazek obdarovaného k protislužbě (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2021, spis. zn. 29 ICdo 102/2019-300).
Podstatné přitom je, aby dárce za dar nedostal nic, co by mělo majetkovou hodnotu; jinak byl se nejednalo o darovací smlouvu.
V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud ČR současně uvedl, že darovací smlouva může obsahovat ujednání stran o odkládací či rozvazovací podmínce, kupř. závazek obdarovaného uzavřít s dárcem nájemní smlouvu.
Pokud by ke splnění ujednané podmínky obdarovaným nedošlo, darovací smlouva buďto dle dohody stran zaniká, nebo naopak vůbec své účinky nevyvolá.
