V době stále narůstající inflace a růstu cen materiálů je vhodné na tuto skutečnost pamatovat i ve smlouvě. V případě smlouvy o dílo je totiž pro zhotovitele téměř nemožné se zákona domáhat po objednateli úhrady jiné než smluvené ceny díla z důvodu navýšení cen materiálu.

Tzv. inflační doložka, kdy dochází k navýšení smluvené ceny plnění s ohledem na vývoj inflace, byla do dnešního dne poměrně častým ujednáním především v nájemních smlouvách. Pronajímatel se pak mohl na základě takového ujednání domáhat po nájemci zaplacení zvýšeného nájemného reflektující ztrátu hodnoty peněz v čase.

S požadavkem na obdobná ujednání se lze nyní setkat stále častěji i u jiných typů smluv, zejména u smlouvy o dílo.

Zhotovitel dnes totiž není při uzavírání smlouvy schopen stanovit, kolik jej bude dodávka materiálu přesně stát, jelikož ceny některých materiálů se navyšují nepředvídatelně i o desítky procent. K uzavření smlouvy o dílo přitom dochází mnohdy i několik měsíců před zahájením provádění díla.

Nutno však podotknout, že v případě smlouvy o dílo je namístě uvažovat spíše o tzv. cenové doložce. Inflační doložka by totiž ani zdaleka nemusela zhotovitelovu ztrátu na ceně materiálu kompenzovat.

Na základě cenové doložky bude konečná cena díla, resp. ceny materiálu, stanovena až k okamžiku jeho dodání. Způsobů, jakým lze přitom cenovou doložku formulovat je mnoho, přičemž je poměrně časté, že část rizika na sebe vždy přebírá i zhotovitel.

Strana poskytující plnění by však měla pamatovat na to, aby došlo k přesnému stanovení okamžiku, k jakému se bude procentuální navýšení ceny materiálu vztahovat oproti původně sjednané ceně, a rovněž jak bude tato skutečnost doložena.

V případě neurčitě sjednané cenové doložky totiž vyvstává riziko, že by tato byla soudem posouzena jako neurčité právní jednání nevyvolávající právní účinky.  

Budete-li tak potřebovat formulovat cenovou doložku do smlouvy, rád vám pomůžu.