Právní poradenství i ONLINE

Předání díla bez protokolu

Předání díla objednateli je zákonem stanovenou podmínkou pro vznik práva zhotovitele na zaplacení ceny, viz § 2610 odst. 1 občanského zákoníku.

Při stavbě jako předmětu díla se ve smlouvách o dílo zpravidla objevuje ujednání, podle kterého k předání díla dochází až na základě písemného protokolu o předání a převzetí díla odsouhlaseného oběma stranami.

V souladu s konstantní judikaturou pak tvoří takový předávací protokol hmotněprávní podmínku pro vznik práva zhotovitele na zaplacení ceny (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. 32 Cdo 542/2018 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 32 Cdo 2847/2019).

Nutno podotknout, že písemný protokol o předání a převzetí díla není zákonem stanovenou povinností. Jak tedy postupovat v případě, kdy si smluvní strany podpis předávacího protokolu nesjednaly?

V obecných ustanoveních smlouvy o dílo se v § 2608 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že „Je-li předmětem díla věc, řídí se předání věci obdobně ustanoveními o kupní smlouvě.“

Dle § 2088 občanského zákoníku platí, že „Prodávající splní povinnost odevzdat věc kupujícímu, umožní-li mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí.“

V případě stavby se jevilo problematickým, zda se předmětné ustanovení aplikuje. Pokud si objednatel objedná například natření fasády, jedná se o činnost, jejímž výsledkem totiž právně ani fakticky věc není. Ostatně ani stavba v převážné většině případů není věcí v právním slova smyslu.

Nejvyšší soud však v jednom z nedávných rozhodnutí uvedl, že i např. předání díla specifikovaného jako „rekonstrukce podlahy“ se řídí obdobně ustanovením o kupní smlouvě. I v takovém případě je tedy namístě použít § 2088 občanského zákoníku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. 247 C 16/2020).

Pokud si tak smluvní strany nesjednaly pro předání a převzetí díla jako podmínku sepis písemného protokolu, vznikne zhotoviteli za dokončené dílo právo na zaplacení ceny v okamžiku, kdy umožní objednateli s ním nakládat.

Jak přitom bylo uvedeno v citovaném rozhodnutí, nic nebrání smluvním stranám vázat právo na zaplacení ceny díla již na samotné dokončení díla, tj. bez ohledu na předání.

Smluvní strany by však měly pamatovat na to, že práva z vadného plnění, resp. záruka za jakost, počne plynout až v případě, kdy je dílo objednateli i předáno, viz § 2617 a 2619 odst. 1 občanského zákoníku.  

Řešíte-li otázku předání díla, popř. požadujete proces předání řádně upravit ve smlouvě o dílo, rád vám pomohu.

JUDr. Martin Blaha, advokát

JUDr. Martin Blaha, advokát

Dlouhodobě se zaměřuji na propojení práva a technických odvětví, zejména stavebnictví, strojírenství, elektrotechniky, informačních technologií a inovací. Rád vám však poskytnu právní službu i v jiné oblasti, zastoupím vás před soudem či při jednání s úřadem.

JUDr. Martin Blaha, advokát

JUDr. Martin Blaha, advokát

Dlouhodobě se zaměřuji na propojení práva a technických odvětví, zejména stavebnictví, strojírenství, elektrotechniky, informačních technologií a inovací. Rád vám však poskytnu právní službu i v jiné oblasti, zastoupím vás před soudem či při jednání s úřadem.

Další články

Obchodní vedení společnosti

Obchodní vedení společnosti

Obchodní právo | Obchodní vedení přísluší výlučně jednateli společnosti. Společníci mají někdy tendence jakožto vlastníci obchodní společnosti udělovat jednateli pokyny.…
Záruka výrobce

Záruka výrobce

Smlouva o dílo | Zhotovitel ve smlouvě o dílo zpravidla rozlišuje mezi zárukou na montáž a zárukou na materiál. Při…
Zákaz konkurence jednatele

Zákaz konkurence jednatele

Obchodní právo | V zákoně o obchodních korporacích je výslovně upraven zákaz konkurence jednatele. Dle § 199 zákona o obchodních korporacích…